Výlet na tajemnou Chlumskou horu

Manětín se rozkládá přímo na jižním úpatí Chlumské hory, opředené mnoha pověstmi a báchorkami. To může být pádný důvod k tomu, proč se na bývalý vulkán vyšplhat. Dalším důvodem jsou krásné výhledy do krajiny nebo výskyt na svazích rostoucí Lilie zlatohlavé či vzácné botanické speciality endemitního Jeřábu manětínského.

Následující řádky vám popíší výstup na Chlumskou horu od Manětína ve dvou variantách.
Kratší verze výletu popisuje výstup na první vyhlídku na hoře a zpět, cesta trvá přibližně hodinku a půl.
Delší trasa vás povede přes celou Chlumskou horu až do obce Chlum, odkud se vrátíte po úbočí kopce zpět do Manětína. Tato varianta vám zabere zhruba tři a půl hodiny.
V obou případech je však první a závěrečná část společná. Vydejme se tedy za tajemstvími, která tato pozoruhodná stolová hora skrývá. 

Náš společný výchozí bod se nachází přímo před hlavní zámeckou branou u turistického rozcestníku. Ten hlásí 2 km po zelené směrem doprava a tam se vydáme. Zelená značka brzy odbočuje z hlavní silnice doleva. Budete tak mít možnost projít manětínským "metrem", což je místní název pro zkratku k bytovkám. Hned jak vyjdete po schodech nahoru, cesta uhýbá doprava až dojdete k zákrutu silnice, která vede nahoru ke Stvolnům. Běžná turistická značka zde pokračuje dál po silnici a po chvíli z ní odbočuje doleva vzhůru. Naše cesta však bude trochu dobrodružnější, protože povede chvíli mimo značenou cestu. (Pokud si však na to netroufáte, můžete se držet turistické cesty, která vás na vyhlídku také zavede.)

Značenou turistickou cestu opustíme v místech, kde se v zatáčce napojuje na asfaltku do Stvolnů. Po naší levé ruce se nachází malé sídliště bytovek a my zamíříme do horní části sídliště, kde spatříte mezi dvěma bytovkami travnatou pěšinku. To je vaše cesta, po které se vydáte vzhůru. Budete stoupat travnatou strání protkanou trnkovými keři. Cesta se klikatí a může nás občas mást. Důležité však je, abyste si stále drželi směr nahoru. Po nějaké době uvidíte ohradu s ovečkami, kolem které dál budete stoupat až ke kapličce na kraji lesa. Ta se nachází na místě bývalého šibeničního vrchu. Poslední poprava se zde odehrála zřejmě roku 1750, kaple byla vystavěna o šedesát let později. Od kapličky odbočíte přímo do lesa, kde po několika metrech narazíte na cestu vedoucí zleva doprava a tou se vydáte vpravo. Po několika desítkách metru se spojí s další cestou. Je to v místech u zátarasy a vy budete pokračovat chvilku dál, až si všimnete, že kříží zelenou turistickou značku. Toto místo je důležité, zapamatujte si jej pro orientaci při zpáteční cestě. Po zelené značce obočíte doleva vzhůru. Cesta je tady poměrně úzká a namáhavá. Dovede vás až nahoru k ukazateli, který vás nasměřuje doleva k vyhlídce. Vyhlídka je naším prvním cílem. Dál půjdete buď zpět do Manětína po kratší trase, nebo se vydáte přes horu do Chlumu a zpět po delší trase.

Kratší trasa:  Kdo je rozhodnutý pro krátkou variantu výletu, čeká ho stejná cesta zpět od rozcestníku doprava po zelené značce. Až sejdete z prudkého kopce na křižovatku cest, budete stále pokračovat po zelené rovně dolů. Zprvu vede cesta po lukách, později se vnoříte do starého úvozu, který jistě pamatuje doby, kdy se tudy odsouzenci ubírali na popraviště u šibeničního vrchu. Tato cesta vás spolehlivě dovede až ke stvolenské silnici. Jako poslední pozdravení pocestným, či memento odsouzenců tu stojí Panna Maria Immaculata (neposkvrněná). Socha pochází z dílny Josefa Herschera kolem roku 1738. Dál už cesta vede doprava po asfaltce až do Manětína. 

Delší trasa:  Od rozcestníku pod vyhlídkou pokračujete dál doleva po zelené značce směr Chlum, která vede  po hřbetu Chlumské hory. Budete-li mít čas, chuť a GPS vybavení, můžete po chvíli sejíti z této cesty a zkusit najít tajemné chlumské jezírko. Přesný návod vám nedáme, vězte však, že se nachází nedaleko ruin, které zde zůstaly po staré hájence. Souřadnice hájenky jsou: 50.0083797N, 13.2189789E. Poté se znovu vraťte na zelenou turistickou značku a pokračujte po ní zhruba 20 minut až narazíte na šipku doleva, kudy vede odbočka na druhou vyhlídku. Pokud máte v mobilu aplikaci mapy.cz, nenechte se zmást. Na této mapě je odbočka značená chybně podle zastaralého značení. Nová správná odbočka je o několik desítek metru dál! Vyhlídku si však nenechte ujít. Je zde krásný výhled do kraje směrem na Nečtiny. Říká se také, že se v těchto místech vyskytuje tajemný kruh, kde se při mírném mrazu neudrží sněhová pokrývka. Nedaleko odtud se nechází samotný vrchol Chlumské hory ( 651 m). Po návratu na hlavní stezku dál pokračujte po zelené směr Chlum. Cesta se brzy začne svažovat, až vás dovede přímo do této malebné vísky, která si i se svým kostelem sv. Jiljí jistě zaslouží zevrubnější prohlídku. Pokud však pomýšlíte již na zpáteční cestu, cesta zpět do Manětína vede ihned za prvním chlumským stavením doprava a tou se vydejte. Je to cesta vedoucí po úbočí Chlumské hory, kterou zleva obchází. Nejprve budete mít po levé straně sady, později louky s půvabnou vyhlídkou do kraje směrem k majestátnímu Vladaři. Minete studánku, až nakonec vejdete do lesa. Cesta je značena jako cyklostezka "Cesta z města 4". Pozor dejte ve chvíli, kdy se bude cesta rozdvojovat. Tam pokračujte doleva po úbočí. Cesta vás po zhruba půlhodině zavede na křižovatku se zelenou turistickou značkou do bodu, kde jste již byli, než jste vystoupali k první vyhlídce.Odtud budete pokračovat doleva dolů po zelené turistické cestě až do Manětína. Nejprve cesta vede po lukách, později se vnoříte do prastaré úvozové cesty, která jistě pamatuje doby, kdy se po ní odsouzenci ubírali na popraviště u šibeničního vrchu. Tato cesta vás spolehlivě dovede až ke stvolenské silnici. Jako poslední pozdravení pocestným, či memento odsouzenců zde stojí Panna Maria Immaculata (neposkvrněná). Socha pochází z dílny Josefa Herschera kolem roku 1738. Od ní cesta vede doprava po asfaltce až do Manětína. 

 

Použitá literatura a odkazy:

http://www.kr-karlovarsky.cz/cyklo/vylety/Documents/DENIK/2015-10.pdf
http://www.outdoorguide.cz/stolova-hora-chlumska-ma-svuj-unikat-1221.html
PhDr Irena Bukačová - Sochařská rodina Herscherů, Severní Plzeňsko III (Vlastivědná ročenka)